📘 Nejčastější chyby při tvorbě rodokmenu

1. Neověřujete informace

Rodinné historky jsou skvělým zdrojem informací, ale často bývají vlivem času zkreslené. Nahlížejte na ně tedy jen jako na vodítko a mírně skepticky. Vždy se snažte získané důležité informace ověřit v získaných dokumentech nebo přímo v matrikách. Každý nalezený údaj nebo informaci se snažte ověřit alespoň ze dvou nezávislých zdrojů.

Matriční údaj si vždy ověřte dvakrát - zkontrolujte rodiče dané osoby v matričním záznamu narození a například sňatku dané osoby. Rodiče a místo narození se musí shodovat. Pokud se neshodují, nemusí jít o stejnou osobu a zkuste najít další zdroj informací, který vám danou informací potvrdí. Nezapomeňte, že farář, který zápis do knihy psal je také jen člověk a mohl dělat chyby.

Tento bod si přečtěte aspoň dvakrát, protože je při tvorbě rodokmenu naprosto klíčový.

Historka ze života: Jeden nejmenovaný genealog bádal ve špatné rodové linii několik desítek let. Až pak zjistil, že patří do úplně jiné rodiny – a to jen proto, že si na začátku špatně ověřil údaje a zaměnil dvě osoby se stejným jménem a příjmením z jedné vesnice a zaměřil tak svůj výzkum na cizí rodovou linii.

2. Nezapisujete si zdroje

Každý údaj si poznamenejte i se zdrojem, odkud jste danou informaci získali (např. rodný list, rozhovor s babičkou apod.). Ušetříte si spoustu času, až budete v budoucnu něco zpětně ověřovat. Ať si za pár měsíců nebo let vracet zpět a nemusíte lámat hlavu nad tím, kde jste konkrétní informaci tehdy našli.

Přistupujte k bádání vědeckým způsobem a vše mějte podložené zdrojem, odkud informace pramení. Ti, kteří třeba jednou převezmou vaši práci musí vědět, kde jste danou informaci získali.

3. Spoléháte se jen na online zdroje

U každého matričního záznamu si zapisujte i popis matriční knihy, archiv, označení a číslo knihy, stranu (pag / folio) a URL adresu odkazu, kde jste záznam nalezli (nejde-li o živou matriku a pátráte online).

Nezapomeňte si také udělat screenshot (pomůže vám třeba tlačítko ”Print screen” na klávesnici nebo aplikace “Výstřižky” na Windows) nebo, v případě živých matrik, fotku či sken.

Webové služby archivů čas od času neuniknou aktualizacím a URL adresy se mohou v čase měnit. V českých archivech se toto už několikrát stalo, když přecházely na nový informační systém. Díky popisu matriční knihy ale budete schopni záznam dohledat i v novém systému, ikdyž se původní adresa na matriku změní.

4. Nezálohujete data

Ztratit měsíce či roky práce kvůli poruše disku je noční můra snad každého genealoga. Zálohujte proto vždy na dvě na sobě nezávislá místa – počítač, externí disk nebo flashka, cloudové služby (Dropbox, Google Drive …).

Jakmile začnete používat některý genealogický software, pravidelně exportujte GEDCOM soubory a opět zálohujte alespoň na dvě různá místa. Nejen, že budete mít zálohu dat, ale budete je moct díky GEDCOMu přenášet mezi jednotlivými programy a samozřejmě si díky tomu můžete na pár kliků vytvořit rodokmen i u nás.

5. Spoléháte se jen na paměť

Pokud si někdy řeknete „Tohle si určitě budu pamatovat“, pak vězte, že nebudete. Dělejte si poznámky i o věcech, které teď považujete za samozřejmé a jste si jistí, že na ně nezapomenete. Všechno totiž může být nápověda v budoucnu, kdy se dostanete zdánlivě do mrtvého bodu, kdy nebudete vědět jak dál. Stačí si pak projít poznámky, dát si je vedle sebe a třeba najednou objevíte souvislost, která vás posune ve výzkumu dál.

Jak se informace hromadí a je jich čím dál víc, tak spoléhat se jen na svou hlavu je pošetilé. Náš mozek má totiž užasnou schopnost věci zapomínat, tak na to nezapomeňte:)

6. Kopírujete data z rodokmenů ostatních

Různé online služby (např. MyHeritage) nabízí možnost hledání shod mezi vaším a cizím rodokmenen. Budou vám nabízet možnost přidat někdy i desítky předků najednou do vašeho rodokmenu. Mohou to ovšem být, a často také bývají, bludy. Například když matka měla dítě ještě dříve, než se sama narodila apod.

Tyto osoby proto nikdy nekopírujte, napište si je prostě jen bokem na papír nebo uložte poznámku do počítače a berte je jen jako vodítko, které nejprve musíte sami ověřit (tedy vyhledat patřičný matriční záznam), než si takovou osobu sami přidáte do svého rodokmenu. Nikdy ale hromadně nepřidávejte osoby do svého rodokmenu z cizích rodokmenů, ať si v tom svém neuděláte nepořádek, kterého se jen těžko budete později zbavovat.

Toto je velmi častá chyba, proto buďte důslední a nepodlehněte pokušení přidat automaticky osoby z cizích rodokmenů.

7. Honíte příliš zajíců najednou

Až nakonec nechytíte žádného. Zvolte si proto na začátku rozsah svého bádání. Začněte raději otcovskou linií od vybraného předka a té se naplno věnujte a teprve poté se věnujte dalším. Nebo si stanovte, že uděláte vývod z předků, ale jen pro čtyři generace. Další generace pak přidávejte postupně, až budete mít hotové tyto čtyři.

To je dobrý způsob, jak se v samotném pátrání úplně neztratit. Může se vám totiž docela dobře stát, že skáčete od jedné osoby k druhé najednou nevíte, co a koho vlastně hledáte a kde vám hlava stojí.

Určete si priority a menší dosažitelný cíl hned na začátku a teprve po jeho splnění přidejte další nebo se začněte věnovat jiné větvi.

8. Zapisujete jména jen jedním způsobem

Dříve se jména a příjmení často psala různě s tím, jaký jazyk se zrovna používal (Jan vs. Johann, Jiří vs Georg …). Zapisujte si proto kromě křestního jména v současné podobě (transkripce) i doslovný přepis (transliterace) záznamu z doby, ze které pochází. Jinak se při bádání můžete trochu ztratit. Jednou totiž najdete záznam narození Jana Nováka a jindy zas svatbu Johanna Nowaka. Marně si budete lámat hlavu a pátrat, kdy se Johann narodil nebo Jan oženil a přitom může jít o jednu a tutéž osobu.

9. Nemáte systém třídění souborů

Najděte si vlastní systém a držte se ho. Vytvořte si složky pro každou větev zvlášť - například podle příjmení prarodičů a do nich si vytvořte různé složky, kam si budete data nalezené informace ukládat a data třídit. V každé složce si pak vytvořte například “Dokumenty”, “Fotografie”, “Matriční záznamy”, “Poznámky” a do nich vše ukládejte.

U matričních záznamů si také zvolte jednotný způsob zápisu záznamů. Nám se osvědčilo zapisovat ve tvaru:
Rok_Udalost_Prijmeni_Jmeno–Otec–Matka–Matrika-Strana.jpg

Například:
\Rodokmen\Novak\Matricni_zaznamy\1858_N_Novak_Jan–Jiri_Novak–Alzbeta_Dvorakova-Praha_Liben-64.jpg

Ideální systém neexistuje a každý preferuje něco jiného. Proto toto berte jen jako inspiraci jak to děláme my a najděte si vlastní systém třídění a ukládání souborů. Neberte jej ale příliš dogmaticky - časem ho stejně několikrát změníte a upravíte.

Začněte tvořit rodokmen už dnes

Vzpomínky se ztrácejí, příběhy blednou, lidé odcházejí. Každý den, kdy otálíte, mizí kus rodinné historie. Nečekejte na „až jednou“. Začněte dnes a napište příběh, který přežije generace.

Zaregistrujte se zdarma a vytvořte svůj první rodokmen.

CHCI SE ZAREGISTROVAT